Tam na černých březích v tmavých hlubinách
její tělo bezvládně leží, ona v bílích šatech oděnná.
Pusobí tak newinná.
Kéž by se čas vrátil o pár desítek hodin zpět...
Kdy ji mohl spatřit svět ...však ted supi nad ní krouží,,
A srdce přírody se souží
Ta dívka krásná jako sen ...
Zmizela v jeden jedinný den,
Nic jiného si nepřála ...Smrt jí tedy ten krásný pocit dopřála.
A co stalo se dívce newinné??
Ten co k smrti ji dohnal at težce zahyne !!
Nic jiného mu není přáno !
Tak to má v osudu dáno !
Až i on zmizí ve věčných hlubinách nalezne dívka klid !
O kterém mohla na světe pouze snít!
Její tělo se potápí do hlubin vod .
Na kostele pulnoc odbíjí..
A na druhé straně jezera další život pomíjí,
Pod křištálovou hladinou vody dodnes leží pohřbená krásná dívka newinná
co tam nikdy ležet neměla!
A na druhé straně ta zohavená mužská mrtvola!
Já jednou otázkou chci se ptát !
Proč na chyby lidí musíme dát?
A věčně si lhát???
(mrtvá pájí)